Rád bych vás informoval o tom, jak dopadla povolební vyjednávání v Praze 8 a co bude dál.
Patrioti pro Prahu 8 dosáhli výsledku, který překvapil nejen naše politické soupeře, ale možná i nás samotné. Přesto jsme byli při sestavování nového vedení radnice pro ostatní strany tak nějak navíc.
Taková je realita komunální politiky.
Za roky, které v ní působím, jsem už dávno pochopil jednu důležitou věc. V politice není to opravdové přátelství, ale spojenectví. A některá spojenectví prostě jednoho dne skončí.
To ale neznamená, že musí následovat vendeta, osobní útoky, nenávist nebo hysterické výstupy na sociálních sítích. Nic takového ode mě nečekejte.
S nikým jsem neměl osobní problém a nevidím jediný důvod, proč bych to měl nyní měnit. Naopak. S novým vedením Prahy 8 chci normálně komunikovat, jednat a hledat shodu tam, kde to bude dávat smysl. Ale spojenci už nejsme.
Patrioti budou rozumnou, ale rozhodně ne neviditelnou opozicí. Já vím, že tohle píše každá poražená partaj, ale já to vnímám prostě asi jinak.
Budeme předkládat vlastní návrhy, pokračovat v práci pro naše čtvrti, aktivně působit v komisích a ještě více komunikovat s našimi sousedy, už to mám v hlavě.
Stejně tak ale budeme odmítat a blokovat záměry, proti kterým jsme vystupovali doposud. V tomto směru se na našich postojích nic nemění. Jsme historicky nejúspěšnější lokální uskupení bez podvozku celostátní či celopražské partaje. Nikomu nic nedlužíme, nemáme kampaň placenou z darů či lokálních sponzorů.
V povolebních jednáních, kterých bylo upřímně řečeno minimum, jsem nehrál žádné hry. Respektoval jsem volební výsledek i rozhodnutí ostatních politických subjektů. Nikoho jsem neobešel, věděl jsem, jaké karty máme v rukách.
Jsem zastupitel. Stejně jako moji kolegové z Patriotů.
Zastupujeme své voliče. Ne nové vedení radnice.
A právě vůči našim voličům máme odpovědnost. A to ohromnou, protože nejsme klasická strana. Vím, že výsledek Patriotů byl o mých postojích a názorech, já se za značku neschovám jako jiní.
Osobně jsem člověk na dlouhé tratě. Vím, že v životě ani v politice není důležité, kolikrát vás někdo odstaví na vedlejší kolej, ale jestli máte dostatek trpělivosti a odhodlání pokračovat.
Proto to neberu jako katastrofickou prohru. Beru to jako realitu a novou zkušenost, o kterou jsem sice nestál, ale…
Osm let jsem měl možnost poznávat komunální politiku z pozice vedení radnice. Nyní ji poznám také z opozičních lavic. A docela mě zajímá, jaké to bude. Jaké to bude? Kritizovat za každou cenu, všechno, všechny? Ani náhodou, tenhle recept tu nevychází.
Zvlášť když se z těch zadních lavic budu dívat na některé kolegy, kteří mě posledních osm let v drtivé většině kritizovali. Teď budeme sedět vedle sebe 😊
Ale ani to neznamená, že jim budu automaticky házet klacky pod nohy. Věřím, že díky zkušenostem, znalosti prostředí a také vztahům, které jsem si za ta léta vytvořil, dokážeme prosadit řadu rozumných věcí i z opozice.
Novému vedení radnice dávám tradičních sto dní klidu.
Ať má prostor převzít odpovědnost a ukázat, jakým směrem chce Prahu 8 vést.
Potom budeme hodnotit především práci a výsledky. Ne politické dresy.
Jedno ale chci říct naprosto jasně.
Našich téměř 9 % hlasů rozhodně nezůstane někde v pozadí.
Každý hlas, který jsme dostali, je pro nás závazkem. A ten nekončí tím, že nesedíme ve vedení radnice.
Budeme dál pracovat pro Prahu 8. Možná budeme mít méně funkcí, ale rozhodně ne méně práce.
A pokud něco za ty roky vím, pak to, že v politice není nejdůležitější, na které židli zrovna sedíte. Je to o dohodě, někdy o kompromisu.
Důležité je, co po vás zůstane.
Takže žádné (trošku) zklamání, žádná uražená ješitnost. Šlapeme dál do pedálů.
A děkuji všem, kteří nám dali důvěru. Teď je na nás, abychom ji nezklamali. Nečekejte hlavu v dlaních.
Jiří Vítek
Patrioti pro Prahu 8