Modré zóny jsou často vnímány jako nástroj, který slouží k výhodě rezidentů, poskytující jim snadnější možnosti parkování. Teoreticky by tedy mělo jít o prostředek, který umožňuje obyvatelům najít parkovací místo bez zbytečného kroužení po okolí. Ve skutečnosti to tak ale ne vždy je.
Například v některých částech Prahy 8, zejména těch sousedících s centrem města, to dává smysl. Zde totiž často řidiči z jiných částí města zaparkují svá vozidla na celý den, čímž komplikují situaci místním obyvatelům.
Přesto se musíme ptát, zda je tento systém vždy k užitku. Vezměme si například sídliště Bohnice, poslední část Prahy bez modrých zón. Zde se v poslední době diskutuje o zavedení modrých zón, ale je otázka, zda by takové opatření skutečně přineslo řešení, nebo by pouze naplnilo městskou pokladnu.
V Bohnicích je skutečný problém s parkováním patrný až ve večerních hodinách. Na náš návrh, i přes počáteční odpor některých “odborníků”, byla vytvořena parkovací místa na ulici Lodžská a byla legalizována parkovací místa v ulici Bohnická. Dnes můžeme vidět, jak jsou tato místa plně využívána.
Je pravda, že v dnešní době nejsou k dispozici stovky milionů na výstavbu parkovacího domu a slibovat takové řešení by bylo nereálné. Dokonce i ten jediný plánovaný parkovací dům u Odry (Vratislavská) byl v minulosti místními obyvateli odmítnut.
Zavedení modrých zón v Bohnicích tedy pravděpodobně nepřinese řešení problému s parkováním. S největší pravděpodobností by to pouze přesunulo problém na jiné místo. Nejefektivnějším řešením by bylo legalizovat parkovací místa tam, kde je to možné a kde to neohrozí průjezdnost a bezpečnost silničního provozu.