Stav dětských hřišť v Praze 8 oprávněně kritizovala minulá opozice a nyní se ke kritice přidávají i zástupci vznikající koalice, která ještě není definitivně složená. V tomto případě nemá smysl řešit, kdo seděl na které straně jednacího sálu. Důležité je, že ten problém existuje a zaslouží si pozornost.
Ne, naše dětská hřiště nejsou katastrofická. Mnohá jsou ale nemoderní a dětem nenabízejí o mnoho víc než hraní na písku nebo schovávání v domečku. Pískoviště i domeček mají na hřišti své místo. Neměly by však být téměř jedinou odpovědí na dětskou potřebu pohybu, objevování a fantazie.
A teď trochu sebekritiky. Sypu si popel na hlavu, že jsem na odbor životního prostředí v této věci více netlačil. Je to dluh, který nemá smysl zakrývat ani přehazovat na někoho jiného. Je potřeba ho začít napravovat.
Nejde jen o výměnu jedné prolézačky za jinou. Hřiště má být bezpečné, příjemné a nápadité. Má nabídnout něco menším i větším dětem a myslet také na rodiče, kteří tam s nimi tráví čas. I obyčejná lavička nebo stín mohou rozhodnout o tom, zda se na místo budou rádi vracet.
Chci, aby se obnova hřišť stala skutečným tématem pro příští sezonu. Aby děti a rodiče nemuseli mít pocit, že tráví odpoledne na hřišti ze začátku tisíciletí, ale v prostředí, které odpovídá dnešním nárokům.
Tohle není téma pro politické přestřelky. Je to konkrétní úkol pro Prahu 8. A budu chtít, aby se v něm udělal viditelný krok dopředu.
Jiří Vítek
Patrioti pro Prahu 8